A co jsme tedy dělali? Nejdřív pár her venku. A jak se začalo stmívat, připravili jsme si lampiony a to byla velká sláva. U nás v Borech lampionový průvod nebyl tak asi 15 let. Vyrazili jsme směrem na místo, kde se u nás koncem dubna pálí čarodějnice. Je to kopeček za vsí. A tam jsme si přečetli pohádku z knížky Pohádky o čarodějnicích. A pak jsme s lampiony prošli vsí a dost jsme hlučeli a nahlas zpívali, aby si všichni všimli a užili si ten krásný pohled!

A pak jsme si hráli a četli a Štěpán vyprávěl pohádky. Nutno podotknout, že s velkým úspěchem!

A to už byla připravena Pyžamová párty. No párty, můj nápad, představit dětem náš nový úžasný gramofon, který jsme právě nedávno získali do našeho obecního muzea, jaksi nevyšel. Mé nadšení z historického gramofonu na kliku a zvuku prastarých desek děti příliš nesdílely...

Takže jsme si jen vypili horkou čokoládu a v knihovně jsme se hned pustili do hry zvané Kufr. Ale kufr dramatizovaný! A to byla legrace jako hrom.

A za chvilku je tu půlnoc, je třeba se nachystat na společné čtení! Čte se úplně stejný text ve všech spacích místech. Radovanovy radovánky je kniha moc pěkná a holky moc pěkně četly.













































A pak jsme se vrátili ke knížce s pohádkami o čarodějnicích a závěr patřil panu Werichovi a jeho Finfáru. To bylo půl druhé a ze žádného spacáku se už neozvalo:"Eště...."

A ráno kolem šesté už zase chatujeme, tedy lépe - rádi bychom, ale oni všude spí...

Obálku se soutěží na ráno nemůžeme najít, ale nakonec se povedlo! Na místě jsme se ale do malování polštářků nepustili. Necháme si to na doma. Ještě pár soutěží a kouzel s balónky a jdeme na snídani. Holky zatím uvařily čaj a skočily pro koláče.

Rozdali jsme si na památku pohlednice a lízátka a nálepky a „certifikát" Odvážný nocležník!

Ještě uklidit, umýt hrnky, najít ztraceného plyšáka a obal od spacáku a „koho je to tričko?" „Aha nikoho..."

Štěpáne, Laďo, Lenko, Katko - veliký dík za pomoc!

K noci s Andersenem tradičně patří strom Pohádkovník. Letos jsme přípravu na tuto část pojali velmi zodpovědně. Na nedávné besedě s panem zahradníkem, jsme mu položili záludnou otázku: Jaký strom je podle něho Pohádkovník. A pan zahradník Bukáček se hluboce zamyslel a pravil, že dle něho by to mohl být dub a nebo gingo. A to nás potěšil moc, protože gingo jsme si vysadili loni. Duby jsou tady u nás poměrně vzácné, a dub červený, který je považován za symbol přátelství, to bude náš strom! Ale ouha, ještě ve čtvrtek u nás sněžilo a sníh leží na některých místech ještě dnes. A tak výsadbu našeho nového stromu odložíme až tu bude opravdu jaro. Sejdeme se a uděláme pohádkové odpoledne s výsadbou našeho stromečku.

Takže ahóóóóój a
zdar noci s Andersenem 2009

Blanka Křížová

Noc s Andersenem 2008 probíhala celkem ve skoro 650 knihovnách, školách, nemocnicích, hasičkách... A nejen v naší republice, ale i na Slovensku, v Polsku a Slovinsku.