Většina obyvatel Borů už ví, kde je Pohádkový kopeček, protože tam byla na vycházce nebo na některé akci. A zmolu, která leží vpravo od místní komunikace na Radenice, letos děti pojmenovaly jako Údolíčko. Začíná hned za mostem přes Babačku rovinatým úsekem s loukou a políčkem. Postupně se však terén prohlubuje. Uprostřed svahů Údolíčka teče potůček, jenž vyúsťuje v Babačce. A celé Údolíčko je hustě zarostlé různě velkými stromy a keři.  Jsou tu hlavně olše a vrby, břízy, také třešeň, jedna borovice a jírovec. Mezi nimi roste líska, černý bez, trnka, hloh, šípková růže a vrba jíva. Stejně jako silnička tak i údolíčko stoupá do svahu a končí asi po 300 m u výsypky kamenolomu. Zde nyní začíná potůček, jenž kdysi, když tu ještě nebyl kamenolom, pokračoval daleko do polí. Proto dnes už nemá stálý průtok, nejvíce vody má na jaře ze sněhu a pak z podzimních dešťů. Stále však zachycuje přívaly vod při prudkých deštích z okolního pole, silnice a i z kamenolomu, které zpomalí a beze škody odvede dál. Na opačné straně údolí, než je cesta do Radenic vedla, jak je ještě dnes poznat, starobylá a katastrovaná polní cesta, která končila až u cesty z Cyrilova do Radenic. Její začátek i závěrečná část se dodnes používají.

Uvnitř, v tom bezejmenném Údolíčku asi málokdo byl. A přitom je tak zajímavé. Hned na jaře tu kvetou orseje, sasanky, blatouchy a řeřišnice. Když rozkvetou všechny jívy, co tu jsou, včely mají bohatou pastvu a celé údolíčko hučí jako jeden úl. Začátkem léta už průchodu brání spousta vysokých rostlin. Kopřiva, starček, bršlice, netýkavka, kapraď samec, kuklík, pryskyřník, kostival, ostřice, šťovík, kakost a mnoho dalších rostlin, dosahujících až do pasu. Pod nohama, na které se tulí lepkavý svízel, nebo je poutá svými trny ostružiník, poskakují žáby, ve vzduchu poletuje mnoho ptáků a všude se hemží hmyz. A ten vlhký vzduch plný pachů a vůní! Slunce jen probleskuje temná místa v údolí a návštěvník hledající průchod mezi keři a stromy musí dávat pozor, aby si nenamočil obuv. Návštěva Údolíčka je velkým dobrodružstvím a krásným zážitkem z pestré přírody nacházející se hned za humny. Takových míst už není mnoho. 
 
A tak jsme se do toho dali a hned 1.4. při noci s Andersenem.