8.5.2010 Další z řady našich zájezdů za námi. Tentokrát jsme navštívili Památník prezidenta Edvarda Beneše v Sezimově Ústí. Naše škola v Borech nese jméno Hany Benešové, a tak se sluší, abychom o této dámě věděli něco víc. A paní průvodkyně v tomto památníku, je opravdu člověk na svém místě. O prezidentském páru hovoří s velkou úctou a tu přenesla i na nás.

Tato beseda, byl svátek opravdu veliký. Pan Susa je člověk neuvěřitelně velkého množství činností a zájmů. Je to zejména lékař, přednáší na lékařské fakultě, je evangelický kazatel, poutník, nakladatel, vydavatel, spisovatel, milovník piva... A tak jsme se dozvěděli: o tom, že mladý Zdeněk Susa už v osmnácti letech měl navštíveno více hradů a zámků, než Karel Hynek Mácha a to si sám určil tvrdší podmínky, aby si Mácha nemohl stěžovat. Jak se pak po létech vydal na pouť do Santiaga de Compostela, kterou šel na 6 etap, sám, se synem, se ženou... a napsal o této cestě skvělou dvojdílnou knihu Ultreia. A pak o tom, kde byl počátek jeho další knihy: Velká česká pivní kniha. Pan dr. Susa má nádherný přednes a jím čtené ukázky z knih, to byl zážitek přímo povznášející. Poslední knihou byla lékařská: Tělo a duše ve zdraví a nemoci. Jsme velmi vděční za to, že pan Dr.Susa si udělal čas a přijal naše pozvání.

Pan Ing. Jiří Sládek ze Znojma nám v úterý 16.3. přijel povyprávět, co je to Fair Trade - Spravedlivý obchod. Fair Trade je hnutí (již od druhé světové války), které prostřednictvím obchodu zlepšuje životní podmínky nejchudších pěstitelů v rozvojových zemích. Pro spotřebitele znamená fair trade kvalitní produkt (často v BIO kvalitě), kde je záruka neexistence dětské práce - prostě etický produkt na všech stupních pěstování i výroby. Na západě je již velmi rozšířený - ve firmách, domácnostech, veřejných institucích, v České republice zatím jen několik let, objem i osvěta ale obrovsky narůstají. A tak i my v Borech jsme krůček k poznání této oblasti přispěli. Pan Sládek je velmi přívětivý člověk, a zná tolik o o oboru, kterému se věnuje už 5 let. Řadu produktů fair trade, jsme si mohli prohlédnout, ochutnat i nakoupit.
Další foto ZDE Odkaz na stránky pana Ing. Sládka ZDE

16.2. Všechny panenky už jsou u někoho na dokončení, část je i ve škole a starší dívky s paní učitelkou Jurkovou už je krášlí. A další Boranda u ž je v plné parádě, a na letošní zimu dobře vybavená:-))
4.2. Máme první panenku! Jmenuje se Vilma a sluší jí to moc!

kdo by je neměl rád? A což potom, když jsou to filmy přímo od nás! V letech 1965 -1977 je natočil, tehdy na 8 mm film pan Stanislav Ochrana. S laskavým svolením a za přítomnosti autora, jsme zhlédli např.: Boží tělo, Masopust, brigádu na přístavbě školy, Vítání dětí do života, Jívovskou lávku, hon, oslavu MDŽ, děti v MŠ... Bylo to velmi milé setkání, a také „setkání" s řadou místních lidí, kteří už mezi námi nejsou. Velký dík patří i panu L. Smejkalovi, za převedení a upravení filmů na DVD. Promítání probíhalo 2.2. a 16.2.2010

12.1.2010


Povídání s panem Jiřím Trojanem to je veliká radost. Takových vypravěčů je málo! Pan Trojan je člověk neuvěřitelně činorodý a tím pádem není vůbec možné zvládnout tu spoustu zážitků. A tak jsme se kochali při sledování videa z letu nad naším krajem, báli se s ním při dramatických zážitcích, které zažil při létání i plavbě na moři a hlavně jsme se hodně nasmáli!  

Jirko a Jano, děkujeme moc! BK 

5.1.2010
Broumovsko, kraj skal, skalních měst a nádherných kostelů.  Kdosi moudrý řekl, že Broumovsko není rájem na Zemi, ale nápadně se mu podobá! Tak o tom všem byla tato beseda, promítání a povídání manželů Křížových.

Paní Odehnalová má na své navštívence napsáno: čarodějka.  Tím je dáno, o čem tedy tento večer byl. A byl to večer milý a zajímavý. Jen tak si prohlédnout věšteckou kouli, karty, amulety, kyvadla... Měli jsme možnost nahlédnout pod pokličku těchto tajemných věd. A jaká zásadní rada paní Gerdy z celého povídaní vyplynula? Používat zdravý selský rozum. To funguje spolehlivě! Další foto ZDE

Na návštěvu pana Kreibicha z Jakubovic u Vilémova, jsme se dávno těšili a taky bylo proč! Pan Jaroslav Kreibich je velký sběratel Babiček Boženy Němcové, proto ta přezdívka, a má jich asi 250. Některé vzácné kousky ze své sbírky nám přivezl ukázat. Ale hlavně! Pan Kreibich je kouzelný vypravěč. A tak jsme si poslechli povídání o tom, jak se ke sbírání Babiček v roce 1968 vlastně dostal, historii některých vzácných „kousků" z jeho sbírky a také hodně ze života paní Boženy Němcové, který je opředen řadou záhad. Další foto ZDE

První schůzka Klubu dobré pohody v této sezóně. Plánovací, organizační a také promítání o Sedlčanech a okolí a o Vlašimsku.

Veliký svátek to byl! Jen počasí nás zradilo. Bylo příliš hezky a všichni asi pilně dokončovali práce na zahrádkách. Ale ti, co tohoto pana spisovatele znají, ti tu byli!

12.9.09 Klub dobré pohody. Naší první zastávkou bylo nakouknutí na do Vinařství Sádek. Jet na takové místo brzy ráno, je nerozum, u vínka by nám bylo líp večer. Ale večer už jsme to při cestě neměli. Na Sádku jsou ovšem velmi milí a i ráno nás vlídně přijali a my jsme se pokochali výhledem a ochutnali burčák a dali si kávu.

Další zastávkou byl zámek Jaroměřice nad Rokytnou. Shodli jsme se vtom, že kolem už jsme jeli asi tak 100x ale uvnitř jsme nebyli. Paní průvodkyně byly velmi milé a pefektní. Průvodkyně v množném čísle, protože jsme absolvovali prohlídku zámku a také kostela.

Další fotky naleznete ZDE

Sobota 30.5.2009. Báli jsme se velkého vedra a ono „leje jako z konve". Ovšem, nejsme z cukru a víme moc dobře jak je letos déšť třeba.

 

Prvním cílem je Pštrosí farma a zahradnictví Doubravice nad Svitavou. Přednáška o chovu pštrosů je zajímavá, ale je to přece jen tak exotická záležitost, že úsměvu se občas neubráníme. Po prvním ostychu, zda uzenářské výrobky z pštrosího masa vůbec ochutnat, zjišťujeme, že je to dobré! Tedy nakoupíme v místní masně, ať ochutnají i naši doma. A je tu ještě zahradnictví, skleníky plné nádherných kytek. Je moc těžké nekoupit si od každého druhu...
Tedy nakoupíme v místní masně, ať ochutnají i naši doma. A je tu ještě zahradnictví, skleníky plné nádherných kytek. Je moc těžké nekoupit si od každého druhu...

Ale naše cesta pokračuje. Míříme do města Adamov, prohlédnout si Světelský oltář v kostele sv.Barbory.  Monumentální, z lipového dřeva vyřezávaný oltář, z 1. poloviny 16. století je opravdový unikát a málokdo z nás ho dosud viděl.

Na oběd to od kostela bylo jen kousek. Manželé Sobkovi v restauraci Pod Horkou se o nás starali vzorně. V krásném prostředí restaurace nám bylo moc dobře. 

A konečně míříme k našemu hlavnímu cíli. Do Křtin! Poutní chrám, postavený podle plánů stavitele Jana Blažeje Santiniho Ajchla a pan děkan Peňáz nás už očekává. Prohlídka kostela, zvonohra, zimní kaple, fara, povídání, a vzpomínání. Je tu právě hlavní pouť -  spousta lidí, výprav, poutníků, procesí ... A venku stánky a kolotoče... Pan děkan nás rád viděl a my moc rádi viděli jeho!

Jeskyně Výpustek náš dnešní poslední plánovaný cíl. Jeskyně, která ještě do nedávna byla mimo jiné protiatomovým krytem pro záložní velitelské stanoviště ČSLA, a veřejnosti přístupná od března loňského roku, byla pro nás všechny překvapením. Její prohlídka je totiž opravdu zajímavým zážitkem.

A pak jsme se rozhodli, že si jeden cíl dnes ještě přidáme navíc. Cestu domů jsme zvolili přes Vranov. Ne na zámek Vranov na Dyjí, ale poutní místo Vranov u Brna, které je ovšem ve skutečnosti u Adamova. Mimo kostel, který zde nechal vystavět Maxmilián z Liechtensteinu, se tu nachází i rodinná hrobka tohoto knížecího rodu Tohle poutní místo velká část účastníku zájezdu dávno zná, ale i ti se sem rádi opět podívali.

Co dodat na závěr? Že náš velký dík patří obecnímu úřadu za příspěvek na autobus, a že už teď se těšíme na zájezd podzimní.
BK

Chodíme krajinou a potkáváme je. Potkáváme je i u cest i ve vsích a městech. Kapličky, kříže, boží muka, a vzácně i smírčí kříže.

Všechny tyto stavby tu lidé vybudovali na památku nějaké události, velmi často události tragické, ale třeba i jako poděkování že se uzdravili, nebo že byli zachráněni v nějaké těžké situaci.

Pan Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce se těmto stavbám a stavbičkám ve svém okolí věnuje už dlouho. V jeho přednášce, tak jako v knize Krajem zapomenutých svědků vypráví o tom, jaký příběh či pověst se k jednotlivým stavbám váže, jaká je jejich novodobá historie a také, co bylo třeba udělat, aby třeba kaplička, či boží muka byla zase v dobrém stavu. Je to oblast, kde v řadě případů nejde o památky státem chráněné, ale krajina by bez nich byla přece chudá a taková nezabydlená.

Myslím, že všichni, kteří jsme zhlédli obrázky a poslechli si povídání pana Koubka, budeme na tyhle stavby pohlížet s ještě větší úctou, než dosud.

Pan Koubek a jeho sdružení se pustili do velkého úkolu: opravit kapli Sv.Anny, která byla už skoro určena k zániku. Přejeme jim, aby se jim práce dařila, a rádi přijedeme na brigádu.

22.1.09
Rybníkářství na Velkomeziříčsku, aneb o rybách a rybářích byl název této besedy. Je to téma, o kterém většina z nás ví velmi málo. Ovšem pan Ing. Ján Regenda Ph.D. který pracuje jako inspektor rybářství na Vekostaku Marie Podstatzké - Lichtensteinové, je člověk který naopak o této oblasti ví mnoho. A hlavně, krásně o tomto svém oboru a celoživotním koníčku dovede vyprávět!

Celá přednáška byla rozdělena na jednotlivé části, ve kterých jsme se dozvěděli o rybářství u nás i ve světě, o lovu ryb v mořích, a o sportovním rybářství, dále pak o chovu ryb zase v mnoha různých podmínkách a mnoha různými způsoby. Další kapitolkou jsou různé tipy bybníků u nás. Dozvěděli jsme se mimo jiné např. že rybníky, i když to jsou vlastně stavby, dílo lidských rukou tak do přírody ze všech staveb nejlépe zapadnou. A jsou pak její důležitou součástí.

A pak už jsme se dostali k rybám. Druhům ryb, které žijí u nás odjakživa, druhům ryb které k nám byly přivezeny. A jejich význam v našem rybnikářství a rybářství.    

A čas tak rychle utíkal, že druhou část tohoto zajímavého povídaní si necháme na další návštěvu pana ing.Regendy v březnu.

A ještě na závěr, co vám říká pojem aquakultura? Že jste to nikdy neslyšeli? Tak vězte, že je to název pro obor, který se věnuje chovu a zpracování ryb.