To byl název naší druhé letošní besedy.  Pan Stanislav Mikule, pracovník žďárského muzea, je nejen velmi znalý historik, ale také bravurní vypravěč.

11.1.2012 Naším prvním hostem v této sezóně byl pan Mgr. Jan Kuča. Etnograf. Byla to vlastně úvodní přednáška, která nás zorientovala, v tom jak to s tím naším Horáckem vlastně je. Místopisně, architekturou, nářečím, krojem atd... Je to krásný obor, krásná věda, se kterou jsme se na našich besedách zatím nesetkali.  

V tomto krásném podzimním dnu byl našim prvním cílem hrad Roštejn.  Je to hrad vlastně malý, ale je zajímavý a málokdo ho znal.  Další naše cesta vedla na Křemešník. Poutním místem nás provedl pan Hána, místní pan kostelník a bylo to povídání moc pěkné a dověděli jsme se spoustu zajímavých věcí z historie i současnosti místa.

a to hned několikanásobná! V sobotu 5.3. k nám opět zavítal pan MUDr. Zdeněk Susa. Téma besedy se točilo kolem putování. Do Santiaga de Compostela, do Říma, či s Karlem Hynkem Máchou po vlastech českých. Počasí nám „nepřálo", na besedu v uzavřené místnosti bylo venku příliš krásně... Ovšem, kdo přišel, nelitoval.  A přišli zejména poutníci z blízkého i vzdálenějšího okolí. Další foto ZDE

---

21.5. Naším prvním cílem byla vesnice Spytihněv. Zde jsme v přístavišti nasedli na loď Morava a pluli po řece Moravě a po Baťově kanálu. A byl to krýsný zážitek. Potom jme navštívili poutní místo Štípa, nakoupili poutní opltky a hurá na oběd do Zlína. Ve Zlíně jsme si prohlédli centrum města, Baťovy domky, Obuvnické muzeum, a mrakodrap "21". Na jeho terasu, ze které je nádherný výhled, nás paní průvodkyně vyvezla výtahem, ve kterém si Jan Antonín Báťa nechal vybudovat kancelář. A náš výlet jsme tentokrát zakončili podvečerní vycházkou po lázních Luhačovice. Foto Dana Suková
Další foto ZDE

Paní profesorku Kočí-Valovou znaly v naší knihovně zatím pouze děti, které už si s ní 2x malovaly.  A to nám přišlo líto, proto jsme ji pozvali na toto povídání, a jak se dalo čekat, byl to krásný večer. Paní Kočí- Valová nám přečetla několik povídek z knih Jana Wericha a Zdeňka Svěráka, ale hlavně si s námi povídala. O učitelském povolání o dětech o životě...  Ani končit se nám nechtělo! Paní Valová, děkujeme moc. Za Váš elán, za lásku k dětem a mladým lidem, za „dobití baterií"!

19.3. Alena a Olda Žurkovi. Byla to třetí beseda těchto našich hostů a opět byla úžasná. Chce to pořádnou odvahu a cestovatelskou zkušenost, vydat se do země jako je Keňa, jen tak s batohem na zádech a turistickým průvodcem v ruce. Vyprávění Aleny a Oldy bylo zase moc zajímavé a vtipné a už teď se těšíme na další. Další foto ZDE

Další a další setkání se zajímavými lidmi, to jsou besedy Klubu dobré pohody. Tentokrát to bylo setkání zase docela jiné. Maj. Mgr. Petr Svoboda - kaplan vojenské policie. Petr Svoboda působil v několika vojenských misích armády ČR, v Iráku, Iránu, Afghanistánu... Jeho vyprávění tedy bylo zejména o poslání našich vojáků v těchto misích a o působení vojenského kaplana. Také o nedávném setkání vojenských kaplanů v Praze. A my, všichni přítomní máme teď mnohem jasnější představu. Děkujeme moc. Další foto ZDE

aneb o šlechtě vážně i nevážně. Přednáška, kterou pro nás připravil pan Mgr. Stanislav Mikule z regionálního muzea ve Žďáře nad Sáz. byla perfektní.  To nebyla přednáška, to byl koncert! Povídání zasvěcené, moudré i vtipné. Děkujeme moc, a už dnes se těšíme na další setkání. 16. 2. 2011

je název přednášky pana Mgr. Martina Štindla, pracovníka Moravského zemského archivu z Velkého Meziříčí. Ono je to téma dost bolestivé i v dnešní době, i když od té doby uběhlo už téměř 60 let. Snad v každé obci okolo, i u nás v Borech byla celá řada zemědělců, sedláků, které tato tragická událost postihla. V Borech to byli Kujalovi, Křížovi, Němcovi, Součkovi...  Nebyla to tentokrát zrovna veselá beseda, ale pan Štindl vyprávěl moc dobře, zajímavě a se znalostí celé problematiky! Děkujeme moc. 7.2.2011 

byla beseda s paní Jitkou Bradáčovou a paní Evou Prchalovou .  Tyto ženy a jejich manželé se do této vzdálené země vydali navštívit syna, který tam dlouhodobě pracoval.  Paní Bradáčová je fotografka a tak jsme se s ní „vypravili" na Mys Dobré naděje, na stolovou horu, za velrybami, do safari. A mimo jiné jsme na fotografiích viděli i několik svateb... Byl to moc milý večer a oběma dámám patří naše velké poděkování. 24.1. 2011  

10.1.2011 Klub dobré pohody. Beseda s panem ing.

architektem Janem Krumlem byla docela z jiného soudku, než všechny předešlé. Opět...

Venkov, vesnice, Spolek pro obnovu venkova, Vesnice roku, kolem těchto témat se točilo celé naše povídání  a tomu se také věnuje perfektní film pana architekta Krumla a paní architektky Kocourkové "Vesničko má přestavovaná". Všichni co žijeme na vesnici a zvlášť my, co rádi žijeme na vesnici bychom měli tento film vidět.

Děkujeme moc panu ing. Krumlovi, že k nám vážil cestu, za poutavé vyprávění i za písničky. A děkujeme i všem ostatním vzácným hostům. 

Měli jsme velké štěstí na počasí! A tak se nám Znojmo ukázalo v těch nejkrásnějších barvách! Celé město je tak nádherně osázené květinami, že jsme jim snad i záviděli. A ve vesnicích zase bylo spousta dýní a z nich vyrobených panáků a zvířátek...

8.5.2010 Další z řady našich zájezdů za námi. Tentokrát jsme navštívili Památník prezidenta Edvarda Beneše v Sezimově Ústí. Naše škola v Borech nese jméno Hany Benešové, a tak se sluší, abychom o této dámě věděli něco víc. A paní průvodkyně v tomto památníku, je opravdu člověk na svém místě. O prezidentském páru hovoří s velkou úctou a tu přenesla i na nás.

Tato beseda, byl svátek opravdu veliký. Pan Susa je člověk neuvěřitelně velkého množství činností a zájmů. Je to zejména lékař, přednáší na lékařské fakultě, je evangelický kazatel, poutník, nakladatel, vydavatel, spisovatel, milovník piva... A tak jsme se dozvěděli: o tom, že mladý Zdeněk Susa už v osmnácti letech měl navštíveno více hradů a zámků, než Karel Hynek Mácha a to si sám určil tvrdší podmínky, aby si Mácha nemohl stěžovat. Jak se pak po létech vydal na pouť do Santiaga de Compostela, kterou šel na 6 etap, sám, se synem, se ženou... a napsal o této cestě skvělou dvojdílnou knihu Ultreia. A pak o tom, kde byl počátek jeho další knihy: Velká česká pivní kniha. Pan dr. Susa má nádherný přednes a jím čtené ukázky z knih, to byl zážitek přímo povznášející. Poslední knihou byla lékařská: Tělo a duše ve zdraví a nemoci. Jsme velmi vděční za to, že pan Dr.Susa si udělal čas a přijal naše pozvání.

Pan Ing. Jiří Sládek ze Znojma nám v úterý 16.3. přijel povyprávět, co je to Fair Trade - Spravedlivý obchod. Fair Trade je hnutí (již od druhé světové války), které prostřednictvím obchodu zlepšuje životní podmínky nejchudších pěstitelů v rozvojových zemích. Pro spotřebitele znamená fair trade kvalitní produkt (často v BIO kvalitě), kde je záruka neexistence dětské práce - prostě etický produkt na všech stupních pěstování i výroby. Na západě je již velmi rozšířený - ve firmách, domácnostech, veřejných institucích, v České republice zatím jen několik let, objem i osvěta ale obrovsky narůstají. A tak i my v Borech jsme krůček k poznání této oblasti přispěli. Pan Sládek je velmi přívětivý člověk, a zná tolik o o oboru, kterému se věnuje už 5 let. Řadu produktů fair trade, jsme si mohli prohlédnout, ochutnat i nakoupit.
Další foto ZDE Odkaz na stránky pana Ing. Sládka ZDE

16.2. Všechny panenky už jsou u někoho na dokončení, část je i ve škole a starší dívky s paní učitelkou Jurkovou už je krášlí. A další Boranda u ž je v plné parádě, a na letošní zimu dobře vybavená:-))
4.2. Máme první panenku! Jmenuje se Vilma a sluší jí to moc!

kdo by je neměl rád? A což potom, když jsou to filmy přímo od nás! V letech 1965 -1977 je natočil, tehdy na 8 mm film pan Stanislav Ochrana. S laskavým svolením a za přítomnosti autora, jsme zhlédli např.: Boží tělo, Masopust, brigádu na přístavbě školy, Vítání dětí do života, Jívovskou lávku, hon, oslavu MDŽ, děti v MŠ... Bylo to velmi milé setkání, a také „setkání" s řadou místních lidí, kteří už mezi námi nejsou. Velký dík patří i panu L. Smejkalovi, za převedení a upravení filmů na DVD. Promítání probíhalo 2.2. a 16.2.2010

12.1.2010


Povídání s panem Jiřím Trojanem to je veliká radost. Takových vypravěčů je málo! Pan Trojan je člověk neuvěřitelně činorodý a tím pádem není vůbec možné zvládnout tu spoustu zážitků. A tak jsme se kochali při sledování videa z letu nad naším krajem, báli se s ním při dramatických zážitcích, které zažil při létání i plavbě na moři a hlavně jsme se hodně nasmáli!  

Jirko a Jano, děkujeme moc! BK 

5.1.2010
Broumovsko, kraj skal, skalních měst a nádherných kostelů.  Kdosi moudrý řekl, že Broumovsko není rájem na Zemi, ale nápadně se mu podobá! Tak o tom všem byla tato beseda, promítání a povídání manželů Křížových.

Paní Odehnalová má na své navštívence napsáno: čarodějka.  Tím je dáno, o čem tedy tento večer byl. A byl to večer milý a zajímavý. Jen tak si prohlédnout věšteckou kouli, karty, amulety, kyvadla... Měli jsme možnost nahlédnout pod pokličku těchto tajemných věd. A jaká zásadní rada paní Gerdy z celého povídaní vyplynula? Používat zdravý selský rozum. To funguje spolehlivě! Další foto ZDE

Na návštěvu pana Kreibicha z Jakubovic u Vilémova, jsme se dávno těšili a taky bylo proč! Pan Jaroslav Kreibich je velký sběratel Babiček Boženy Němcové, proto ta přezdívka, a má jich asi 250. Některé vzácné kousky ze své sbírky nám přivezl ukázat. Ale hlavně! Pan Kreibich je kouzelný vypravěč. A tak jsme si poslechli povídání o tom, jak se ke sbírání Babiček v roce 1968 vlastně dostal, historii některých vzácných „kousků" z jeho sbírky a také hodně ze života paní Boženy Němcové, který je opředen řadou záhad. Další foto ZDE

První schůzka Klubu dobré pohody v této sezóně. Plánovací, organizační a také promítání o Sedlčanech a okolí a o Vlašimsku.

Veliký svátek to byl! Jen počasí nás zradilo. Bylo příliš hezky a všichni asi pilně dokončovali práce na zahrádkách. Ale ti, co tohoto pana spisovatele znají, ti tu byli!

12.9.09 Klub dobré pohody. Naší první zastávkou bylo nakouknutí na do Vinařství Sádek. Jet na takové místo brzy ráno, je nerozum, u vínka by nám bylo líp večer. Ale večer už jsme to při cestě neměli. Na Sádku jsou ovšem velmi milí a i ráno nás vlídně přijali a my jsme se pokochali výhledem a ochutnali burčák a dali si kávu.

Další zastávkou byl zámek Jaroměřice nad Rokytnou. Shodli jsme se vtom, že kolem už jsme jeli asi tak 100x ale uvnitř jsme nebyli. Paní průvodkyně byly velmi milé a pefektní. Průvodkyně v množném čísle, protože jsme absolvovali prohlídku zámku a také kostela.

Další fotky naleznete ZDE

Sobota 30.5.2009. Báli jsme se velkého vedra a ono „leje jako z konve". Ovšem, nejsme z cukru a víme moc dobře jak je letos déšť třeba.

 

Prvním cílem je Pštrosí farma a zahradnictví Doubravice nad Svitavou. Přednáška o chovu pštrosů je zajímavá, ale je to přece jen tak exotická záležitost, že úsměvu se občas neubráníme. Po prvním ostychu, zda uzenářské výrobky z pštrosího masa vůbec ochutnat, zjišťujeme, že je to dobré! Tedy nakoupíme v místní masně, ať ochutnají i naši doma. A je tu ještě zahradnictví, skleníky plné nádherných kytek. Je moc těžké nekoupit si od každého druhu...
Tedy nakoupíme v místní masně, ať ochutnají i naši doma. A je tu ještě zahradnictví, skleníky plné nádherných kytek. Je moc těžké nekoupit si od každého druhu...

Ale naše cesta pokračuje. Míříme do města Adamov, prohlédnout si Světelský oltář v kostele sv.Barbory.  Monumentální, z lipového dřeva vyřezávaný oltář, z 1. poloviny 16. století je opravdový unikát a málokdo z nás ho dosud viděl.

Na oběd to od kostela bylo jen kousek. Manželé Sobkovi v restauraci Pod Horkou se o nás starali vzorně. V krásném prostředí restaurace nám bylo moc dobře. 

A konečně míříme k našemu hlavnímu cíli. Do Křtin! Poutní chrám, postavený podle plánů stavitele Jana Blažeje Santiniho Ajchla a pan děkan Peňáz nás už očekává. Prohlídka kostela, zvonohra, zimní kaple, fara, povídání, a vzpomínání. Je tu právě hlavní pouť -  spousta lidí, výprav, poutníků, procesí ... A venku stánky a kolotoče... Pan děkan nás rád viděl a my moc rádi viděli jeho!

Jeskyně Výpustek náš dnešní poslední plánovaný cíl. Jeskyně, která ještě do nedávna byla mimo jiné protiatomovým krytem pro záložní velitelské stanoviště ČSLA, a veřejnosti přístupná od března loňského roku, byla pro nás všechny překvapením. Její prohlídka je totiž opravdu zajímavým zážitkem.

A pak jsme se rozhodli, že si jeden cíl dnes ještě přidáme navíc. Cestu domů jsme zvolili přes Vranov. Ne na zámek Vranov na Dyjí, ale poutní místo Vranov u Brna, které je ovšem ve skutečnosti u Adamova. Mimo kostel, který zde nechal vystavět Maxmilián z Liechtensteinu, se tu nachází i rodinná hrobka tohoto knížecího rodu Tohle poutní místo velká část účastníku zájezdu dávno zná, ale i ti se sem rádi opět podívali.

Co dodat na závěr? Že náš velký dík patří obecnímu úřadu za příspěvek na autobus, a že už teď se těšíme na zájezd podzimní.
BK

Chodíme krajinou a potkáváme je. Potkáváme je i u cest i ve vsích a městech. Kapličky, kříže, boží muka, a vzácně i smírčí kříže.

Všechny tyto stavby tu lidé vybudovali na památku nějaké události, velmi často události tragické, ale třeba i jako poděkování že se uzdravili, nebo že byli zachráněni v nějaké těžké situaci.

Pan Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce se těmto stavbám a stavbičkám ve svém okolí věnuje už dlouho. V jeho přednášce, tak jako v knize Krajem zapomenutých svědků vypráví o tom, jaký příběh či pověst se k jednotlivým stavbám váže, jaká je jejich novodobá historie a také, co bylo třeba udělat, aby třeba kaplička, či boží muka byla zase v dobrém stavu. Je to oblast, kde v řadě případů nejde o památky státem chráněné, ale krajina by bez nich byla přece chudá a taková nezabydlená.

Myslím, že všichni, kteří jsme zhlédli obrázky a poslechli si povídání pana Koubka, budeme na tyhle stavby pohlížet s ještě větší úctou, než dosud.

Pan Koubek a jeho sdružení se pustili do velkého úkolu: opravit kapli Sv.Anny, která byla už skoro určena k zániku. Přejeme jim, aby se jim práce dařila, a rádi přijedeme na brigádu.

22.1.09
Rybníkářství na Velkomeziříčsku, aneb o rybách a rybářích byl název této besedy. Je to téma, o kterém většina z nás ví velmi málo. Ovšem pan Ing. Ján Regenda Ph.D. který pracuje jako inspektor rybářství na Vekostaku Marie Podstatzké - Lichtensteinové, je člověk který naopak o této oblasti ví mnoho. A hlavně, krásně o tomto svém oboru a celoživotním koníčku dovede vyprávět!

Celá přednáška byla rozdělena na jednotlivé části, ve kterých jsme se dozvěděli o rybářství u nás i ve světě, o lovu ryb v mořích, a o sportovním rybářství, dále pak o chovu ryb zase v mnoha různých podmínkách a mnoha různými způsoby. Další kapitolkou jsou různé tipy bybníků u nás. Dozvěděli jsme se mimo jiné např. že rybníky, i když to jsou vlastně stavby, dílo lidských rukou tak do přírody ze všech staveb nejlépe zapadnou. A jsou pak její důležitou součástí.

A pak už jsme se dostali k rybám. Druhům ryb, které žijí u nás odjakživa, druhům ryb které k nám byly přivezeny. A jejich význam v našem rybnikářství a rybářství.    

A čas tak rychle utíkal, že druhou část tohoto zajímavého povídaní si necháme na další návštěvu pana ing.Regendy v březnu.

A ještě na závěr, co vám říká pojem aquakultura? Že jste to nikdy neslyšeli? Tak vězte, že je to název pro obor, který se věnuje chovu a zpracování ryb.  

To nebyla beseda, to bylo „vědecké sympozium". A výsledkem našeho setkání není jen pocit z příjemně prožitého večera, ale taky soubor pověstí, které se vážou přímo k naší vsi. A to je výsledek rozhodně významný!

I když, určitě jsme neobjevili vše co si naši předkové v Borech vyprávěli. Např. jaké události se vážou k obrázkům a soškám, které se nachází v lese nedaleko obce. Za jakékoliv další informace k tomuto tématu budeme vděčni.
Všechny naše dosud známé pověsti naleznete zde:

15.1.2009
Pěší pouť do Cách je název velmi pěkné knihy P. Jana Peňáze, která byla u zrodu této besedy. Byla to už naše druhá "poutnická" beseda, která navazovala na vyprávění P. Františka Lízny před dvěma lety. A tak jako tenkrát, i teď bylo poutnické vyprávění velmi pěkné, a zažili jsme mimořádný večer. Řada návštěvníků si také odnesla knihu o pouti do Cách, nebo o dřívější do Říma i s věnováním autora.

Beseda Klubu dobré pohody 12.2.2009

Paní Simona Zobačová- Divilová už to jméno je zajímavé a což potom sama nositelka! Paní Simona nám přišla povědět o historii i současnosti síťování (necování). V našem Obecním muzeu máme síťovaných věcí řadu, ubrusy, záclony, dečky, přehozy... Ale dnes tuto techniku u nás ve vsi asi nikdo nepoužívá.

Paní Zobačová je ze Sněžného a síťování se naučila asi ve svých dvanácti letech od kmotřenky, které tehdy bylo 99 let. Dnes paní Simona tuto techniku používá na současné výrobky a nebo na zdobení současných výrobků. Šály, šátky, obrazy, dečky, rukavičky, sukně... Absolvovala výtvarné školy a kurzy a zná také velkou řadu dalších výtvarných technik a i o těch jsme se mnohé dověděli.

Je zajímavé, že právě u nás na Vysočině a pak ještě na Valašsku bylo síťování hojně rozšířené.  Právě ve Žďáru nad Sáz. a později ve Stžanově působil pan Vavřín Krčil, který začal v roce 1926 vyrábět slavnou síťovanou tašku, známou síťovku. Její výroba se rozšířila nejprve do Švýcarska a Itálie a pak prakticky do celého světa.

Beseda Klubu dobré pohody 26.2.09.

V září loňského roku jsme se mnozí zúčastnili krásné slavnosti, při které byl odhalen pamětní kámen obyvatelům zaniklé obce Urbanice. Byla to moc pěkná událost a nás zajímalo, jak to celé vzniklo. Proto jsme byli rádi, že pan ing. Karel Hromek, duchovní otec celého projektu přijal naše pozvání. Mimo film ze slavnostního odhalování jsme se dověděli hodně z historie, hodně o tom, jak vesnice tady u nás vznikaly, jak žily a některé taky zanikly... Pan Hromek umí tohle všechno velmi pěkně a srozumitelně podat. BK




























 










A vše o historii Urbanic a odhalení pamětního kamene najdete na tomto odkazu ze stránek obce Dobrá Voda.
http://www.obec-dobravoda.info/DV-Obec_soubory/dokumenty/odhalen_kamene.htm

Večer v Klubu dobré pohody 19.2.09